22. 5. 2009 Muzejní noc v Hodoníně
Muzejní noc v Hodoníně
Když mě oslovila ředitelka Masarykova Muzea v Hodoníně s prosbou o podporu jejich celorepublikové akce s názvem "Muzejní noc", měl jsem dojem, že jde o dobrou věc a neváhal jsem jí to přislíbit. Každý veteránista při své činnosti čerpá z dobových dokumentů, archivních materiálů či starých fotografií. Expozice Masarykova muzea v Hodoníně je zaměřena právě na dobové fotografie Hodonína a to od roku 189.. až do začátku II. světové války. Obvolal jsem kamarády z blízkého okolí a dohodli jsme se na minivýstavě asi 10 aut a motocyklů. Pro své pracovní vytížení jsem požádal našeho člena pana Jaroslava Hrabčíka o pomoc při organizaci a ten se jí ochotně ujal a zvládl ji na výbornou. Jardo - děkujeme.
Začátek výstavy byl naplánován na půl sedmé večer. Přesto, že jsme tam dorazili o celou čtvrthodinu dříve, byli jsme poslední. Bohužel organizátoři si neuvědomili, že pro zaparkování pěti aut a motocyklů budou potřebovat poněkud více místa než příjezdovou cestu. A tak došlo k situaci, že ve vjezdu se někteří zastavovali a fotili veterány, druzí se kolem nich protahovali sledováni pohledy majitelů majících strach o zrcátka a další části výbavy karoserie. První vozidlo, které vjelo na nádvoří bylo nevědomými pořadateli zaparkováno v koutě nádvoří. Zřejmě nevěděli, jak to vypadá, když se nastartuje Barkas - dvoutakt vyráběný vězni v bývalé NDR. Teď už to ví. Krásně zrenovovaný Barkas bratří Pospíšilů měl na korbě naloženy dva motocykly a vzhledem ke skutečnosti, že se nenašlo prkno, po kterém by sjely, tak tam i zůstaly. Abych neurazil práci bratrů Pospíšilů a vězňů v NDR - tak musím přiznat, že zadýmení po nastartování nebylo skoro vůbec patrné. ( nebo že by to bylo tou tmou?) Dalšími účastníky byli pan Gurský se svým Valtrem Super, pan Novosad se svou Tatrou 57 A a Aera pana Hrabčíka a kamarádů ze Slovenska. U samotného vjezdu se schovávali Ariel 350 a ČZ 125T. Před branou byl vystaven MG Midget bratrů Pospíšilů. Zhruba hodinu po příjezdu se zatáhlo a první kapky ukončily účinkování svingového orchestru a dokonale donutily všechny přítomné k prohlídce expozic muzea. Po půl hodině bylo po dešti a mohlo se začít znova. Vyslechli jsme si pár pěkných písniček a podívali jsme se na módní přehlídku. Po módní přehlídce nastal odchod dámské části publika, které donutily své mužské polovičky také k odchodu. Na nádvoří muzea už zůstala jen osiřelá vozidla, pár pracovníků muzea a socha Masaryka, které to bylo jedno. Tak jsme zaveleli k odchodu a začali se chystat k odjezdu.
Akce byla pro muzeum jakousi prezentací a upoutávkou na historii města. Bohužel podcenění organizace a pozdní doba pro výstavu byly negativa. Ale tady se cení snaha, jak se bez peněz dá udělat akce. I přesto, že byla reklama na tuto akci v rádiu, byla poloha zámečku mimo samotné centrum města nevýhodou. Svou vinu na návštěvnosti nese také počasí, které nám vůbec nepřálo.
-BT-
článek z místních novin: /file/20/muzejni-noc-v-hodonine.doc