2. 5. 2009 Rožnov pod Radhoštěm
15. Ročník Veteráni Valašskem
"To město v lesích uzavřeno všemu, co kalí ticho dní,
prý pastýřů má své jméno, že pekli tu kdys na rožni... " ( neznámý autor )
Rožnov pod Radhoštěm,
zde úspěšně začala nová éra spolupráce menších klubů z různých sdružení, které dokázaly, že nezáleží na příslušnosti, ale na ochotě spolupracovat. Žádná ze společných akcí není bez problémů, ale klady zdaleka převyšují zápory.
Tento památný den nezačínal zrovna příjemným počasím. Teplota sice překročila 10 stupňů, ale všichni jsme toužebně očekávali slunce a očima odháněli mraky na obzoru. Po příjezdu na místo nás srdečně uvítali pořadatelé obou klubů, dostali jsme první informace a mohli jsme zajít na prezentaci. Ta se sice protáhla, ale hlavně vinou startujících, kteří se teprve ráno rozmýšleli, zda vůbec pojedou. Po prezentaci jsme zašli na snídani, která byla z tradičního frgálu a teplého nápoje. Posilněni a zahřáti jsme vyrazili na rozpravu, kterou vedli oba předsedové společně a poté se ihned startovalo. Další příjemné překvapení slibované pořadateli se konalo v podobě šipkového itineráře, který byl sice proti loňsku vylepšen ale pořád byl šipkový. Nevím, jak si kdo představuje jízdu na motocyklu, ale "čumět" do papíru s šipkami, počítat vzdálenost v metrech k další odbočce a držet v ruce itinerář není zrovna bezpečné. V autech je to přece jen trošku jiné. Hned po startu nás čekal přejezd přes prkno a na první průjezdní kontrole nás čekal nájezd na terčík (20x20cm) zadním kolem - bez dívání. Už jsem propadl radosti a vypnul motor, že to tam dotlačím. Bohužel jsem na rozkaz pořadatele musel nakopnout mašinu a zase jsem byl v háji neboť můj zadek díky vibracím motoru nic necítil. Další zastávkou bylo Valašské Meziříčí, kde byla hodinová výstava na náměstí a hod klínovými řemeny. Snad nikdo netrefil vše a hlavně u motocyklů to bylo obtížné. Každý jel nabalený jak pumpa v zimě, a tak jsme to už brali jako srandu. Po zhruba hodině jsme odjeli z náměstí a vyrazili po stanovené trase. Ti, kteří si prostudovali itinerář, se vydali zkratkou do další průjezdní kontroly. Ti, jenž odstartovali první a jeli po trase, dojeli do průjezdní kontroly skoro jako poslední. Průjezdní kontrola byla na krásné vyhlídce u památníku "Oběťmi k svobodě" a odkud byl nádherný výhled. Soutěžní úkol, který nás čekal, byly "matky" a "hod šipkou" ve větrném počasí obzvlášť zajímavá disciplína. Některým se dokonce podařilo trefit sloupek - Ti měli obzvlášť šťastnou ruku a den. Krásnou a členitou cestou jsme se dostali opět na další průjezdní kontrolu. Úkolem bylo zastavit metr před kolíkem. Následoval předposlední úkol slalom. Autor slalomu jezdil zřejmě na minibaiku. Ta vzdálenost 3m mezi kolíky při délce motocyklu 2,2m opravdu nebylo moc. Pak už nás čekal dojezd zpět do Rožnova pod Radhoštěm. Na kraji města jsme ještě dostali hádanku „Kdo je na obrázku?“. Kdo si tipl "Dunlop", tak uspěl. Pak už hurá do cíle. V Campingu, kde byl cíl a kde jsme si mohli odpočinout. Byl čas pozdního oběda a následné období do vyhodnocení jsme strávili "plkáním a rozumováním", jak se na takové akci mezi kamarády patří a jak to říkáme o našich drahých polovičkách. V tomto čase nezmar Toník Pavelka vozil na elektrokočáru DORA campingové osazenstvo a po zásluze byl nominován do kategorie o cenu nejrychlejšího vozidla v campu. V daném čase mohli účastníci vyzkoušet svou dovednost při šroubování svíček, nebo při navíjení provázku od autíčka na tyčinku. Někteří soutěžící ochotně zapomněli na hrdost a bavili se jako děti - a o tom to je. Vyhlášení, které mělo být v 17.00 hod. se sice trochu zpozdilo, ale jen o 15 minut. Každý něco dostal, někdo dokonce i ceny. Za společně uspořádanou soutěž jim za všechny soutěžící poděkoval předseda Slováckého veterán car clubu Uherské Hradiště pan Stanislav Kuřina. Z našeho klubu ( Slovácký VCC Uherské Hradiště ) si poháry odvezli pánové Pavelka, Novotný a Trusík ml.
Můj osobní názor je ten, že pořadatelé udělali krok správným směrem a jsem přesvědčen, že příště to bude ještě lepší. Při umístění Rožnova mezi kopci byla velmi dobře zvolena trať s minimem převýšení a v maximální míře vedena mimo silnice I. třídy - za to patří pořadatelům dík. Přátelská atmosféra je již tradiční a proti jídlu jsem také neslyšel výhrady. Zkušenosti pořadatelů s pořádáním soutěží pro novější auta se projevila formou výpočtu času dojezdu, který u starých vozidel nelze brát vážně. Rozhodně se první soutěž vydařila. Osobně pořadatelům děkuji za soutěž a přeji jim, ať jim to příště zase vyjde.
-BT-
Zde naleznete stránky nejen s fotografiemi ale i s komentářem. http://www.autoveterani.estranky.cz/fotoalbum/ac_-veterani-valasskem/veterani-valasskem